ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH
Životní příběh!
Včera večer na stráni,
zrovna v době klekání.
potkal jsem krásnou dívku,
představovala impedanční cívku.
Impedanční cívku z měděného drátu,
tenkého, izolovaného, odolného vůči zkratu.
Byla to dívka jako cívka,
potkala mě, krásného Pavlíka!
Povídali jsme si spolu,
o všem možném, taky moru.
Konverzace byla nezávazná.
Pak mi řekla, že je vdaná.
No co, vdaná sice byla,
avšak říkala, že sama žila.
Tak sem prožil večer plný rozkoše,
zkusil jsem tedy milenecké lože.
Byla to krása nevídaná,
i přesto, že byla vdaná.
Pak jsem zjistil, že sama nežije
a muž její mě zabije.
Bál jsem se proto velmi,
jako pes velké kočkovité šelmy.
Teď už jsem přec po smrti,
Bylo to krásné úmrtí.
Muž její zabil mě sekerou
a k tomu nechutně rezavou.
Zasekl mi jí do těla
a ta žena to viděla
Bolest to byla úporná.
To mám za to- byla vdaná
Útěchou pro mě jest,
že jsem na konci svých cest,
a že nejsem sám,
kdo se vydal na cestu tam.
Teď žiju v pekle horkém, špinavém.
Přikládám pod kotle, jdu všem příkladem,
přikládám pod kotle, kde se vaří ten muž,
co rozklál mi sekerou mou krásnou hruď
A to je konec básně mé
o Pavlíkovi a vdané té!
Včera večer na stráni,
zrovna v době klekání.
potkal jsem krásnou dívku,
představovala impedanční cívku.
Impedanční cívku z měděného drátu,
tenkého, izolovaného, odolného vůči zkratu.
Byla to dívka jako cívka,
potkala mě, krásného Pavlíka!
Povídali jsme si spolu,
o všem možném, taky moru.
Konverzace byla nezávazná.
Pak mi řekla, že je vdaná.
No co, vdaná sice byla,
avšak říkala, že sama žila.
Tak sem prožil večer plný rozkoše,
zkusil jsem tedy milenecké lože.
Byla to krása nevídaná,
i přesto, že byla vdaná.
Pak jsem zjistil, že sama nežije
a muž její mě zabije.
Bál jsem se proto velmi,
jako pes velké kočkovité šelmy.
Teď už jsem přec po smrti,
Bylo to krásné úmrtí.
Muž její zabil mě sekerou
a k tomu nechutně rezavou.
Zasekl mi jí do těla
a ta žena to viděla
Bolest to byla úporná.
To mám za to- byla vdaná
Útěchou pro mě jest,
že jsem na konci svých cest,
a že nejsem sám,
kdo se vydal na cestu tam.
Teď žiju v pekle horkém, špinavém.
Přikládám pod kotle, jdu všem příkladem,
přikládám pod kotle, kde se vaří ten muž,
co rozklál mi sekerou mou krásnou hruď
A to je konec básně mé
o Pavlíkovi a vdané té!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Dámy, dámy. Je to slátanina, neb jsem to psal ve svých 15 letech a je to příběh, založen na zkutečné události, psán v lavicích o hodinách. Nechci být básník a ani nechci proniknout do světa v kterém žijete. Chci se jen podělit o trošku humoru a možná svoje pocity. Jinak díky za reakce i když ne moc příjemné.
13.10.2008 12:45:00 | pimpik
Mnno, Saddovko, tady bych o rytmu asi vůbec nemluvila... Je to dost hrozná slátaninka :o)
13.10.2008 12:37:00 | Hannazka
no popravde neni to zrovna muj styl, navic tam mas hroznej rytmus, takze ja rikam ne
09.10.2008 18:32:00 | saddova