Hlavu mám v oblacích
a nohy hladí zem...
V myšlenkách brouzdám si
s tichým úsměvem...
V korunách stromů
oči své ukrývám...
Hledám Tvůj stín
co stéká po mém já...
S poslední růží u nosu
volám tu vůni...
Vsakuju svoje já
do ticha Tvých tůní...
Za pouzdro srdeční
chci dát Ti nebe...
Do dlaní uložit
...toužení...
...............sebe...
Lehoučká básenka, dobře se četla, srozumitelná, výstižné. Krásné obraty a příjemný závěr. ST! za obsah.
13.10.2008 12:09:00 | NikitaNikaT.
..Moc podařená básenka , je moc pocitová a je z ní cítit tvůj prožitý okamžik ...Líbí se a proto dávám ST
Jirka
13.10.2008 10:55:00 | kavec
Nechti Ti brát tiché snění
když s nadějí vejde,
sama víš, že to tak není,
reálně to nejde...
Ale napsané, jako hezké přání, to je... jsem skrblík, ale dám ST... líbí
11.10.2008 13:05:00 | zzlatý
Nechti Ti brát tiché snění
když s nadějí vejde,
sama víš, že to tak není,
reálně to nejde...
11.10.2008 13:03:00 | zzlatý
Hledám Tvůj stín
co stéká po mém já... to se ti moc povedlo, ostatne jaqko celé vyznání:-)
+
11.10.2008 05:34:00 | Caracol
Labuťko, to je neobyčejné vyznání, tvá básenka rázem ujistí, že ještě něco Je...
10.10.2008 09:58:00 | SZN