dej mi jen trochu ticha
a slzy schovej nevím kam
kdo ví co bude zítra
kdo ví, třeba zas budu sám
dej mi jen trochu světla
nocí mě sváděj ke hříchu
touhou mě nauč sténat
nechci tu umřít... potichu
Kdoví co bude zejtra- pozejtří- za tejden- /těžko říct- tak si žiju tim, co je teď -čtu tu básničku, líbí se mi- a to teď stačí.../
19.10.2008 09:45:00 | Veru
trochu filosofující,ale citová..jako trn který se zachytí ze rukáv a lehce přitom škrábne..
líbí
14.10.2008 19:00:00 | Mbonita
mela bych k ni vyhrady- napriklad znely rym a ve druhe slovce mas jinou posloupnost versu nez v prvni,ale jinak se mi velmi libi, je lehoucka , hezky se cte. tak asi takhle.
14.10.2008 18:57:00 | saddova