Utopenci pražských nocí

Utonul jsem ve starých
stojatých myšlenkách
v plicích sny
pod kůží lezavý chlad

utonul jsem pod oblohou
šedého kouře
a křivého světla
tvých nočních vábivých tónů
doprovází je klapot podpatků
neviditelných kladívek piána

utonul jsem v nánosech ticha
mezi písněmi oranžové tmy
dotyky noční Prahy
vydechované s kouřem cigarety
opět poslední

Utonul jsem ve vlastních představách
a v tvé opravdové vůni
pod lampami jiných zemí
abych pochopil
bolesti dávných básní
mladých utopenců

utonul jsem se
a tys zůstala na břehu