Paříž

Cítil jsem ji, na tu dálku,
plnou, jasnou chutí,
vůní, jako buchty z máků,
bez touhy k procitnutí.

Vítr ulic, teplo barů,
tisíc chutí,
mnoho alkoholu.
A sny z proutí…

I v tu chvíli snění,
bez možnosti úniků
ve stoje můj život mění,
na bohatý zážitků.

Jsem rád za tu svačinu.
Za ten poklad všednosti,
za tu uzrálou malinu,
mé zpustlé smyslnosti.

Jsem chutí plný,
jsem téměř bez tíže,
když zvracím vlny,
salátu z paříže.