Půlnoční král

Nevíš co chceš,
nevíš jak dál,
lásku Ti ukradl,
zlodějů král.
Ze země půlnoční,
krkavců král,
duši tvou ztracenou,
navždy Ti vzal.

On sám je prokletý,
dál neví si rady,
na hradě zchátralém,
trpí teď tady.
Rád by vše zapomněl,
a želez se zbavil,
duši a lásku,
by každému vrátil.

…

To co dřív ukradl,
zpátky vše dal,
v klidu pak zahynul,
půlnoční král.