Beze jména

Píšu básničku beze slov,
nepotřebuji už žádný kov,
snad jeden pohled napoví,
že po lásce jsme hladoví.

Už nemusím mít nic než jen Tebe,
vím že nikdy nic nespadne z nebe,
za to co chci musím se prát,
je mi líto, že musel jsem lhát.

Zní to snad pouze jako klišé,
ale člověk přec ví co píše,
v životě se víckrát potopíme,
záleží jen na nás zda se poučíme.