Posílám ti psaní
že listy už vadnou a přijde mráz
brzy je tma a není rozednění
co ztupí ta ostří a sejme tu bolest
a hříchy z nás
Píšu ti a pod žebry cítím tvoje dlaně
a víra, že jednou budem víc pomalu obrací se v prach
tvá vůně je bláznivá a tváří se zatoulaně
že zůstala dřímat v mých peřinách
Sedím tu sama
a sama tu zůstanu jen občas s tvým dotykem na šíji
před sebou nůž a láhev od Cinzana
tak koho ta vášeň koho z nás zabíjí?
Pomalu dopíjím, ještě to trochu pobolívá
ta naše rána kdy nevíme co říct
na koho z nás čeká tam v dáli Atlantida?
kdo z nás je vítěz, koho z nás dvou bolí to víc?
Já vím, že už jsem to psala, ale nemůžu jinak - tohle je dokonalé! Kéž bych tak uměla psát jako Ty... Máš můj obdiv! .)
01.03.2011 20:25:00 | Ollie
moc krásné...smutném,ale krásné...tyhle pocity moc dobře znám...moc se ti to povedlo. Diky!
22.12.2008 11:24:00 | Agniezka
krásná:)
30.10.2008 00:44:00 | okousaná od světlušek
Jsou rána... mlčenlivá... promilovaná... a někdy i uchechtaná... to všechno je prostě přirozené... Těš se z každého toho druhu rána, těš se prostě z rána, které k člověku přichází. Je to dar ;-)
27.10.2008 12:30:00 | Levandule
bezvadná....
pro mě(z mého pohledu) se v ní spojuje několik osudů několika lidí
moc dobrá!
27.10.2008 01:23:00 | blue
bojim se jen trochu... jenom někdy... jo, bojim se. ale zase to utopíme v rosé... nebo to aspoň zkusíme, hm?
26.10.2008 19:05:00 | Trdlo
Páni! Nemám slov a přece bych toho chtěla hodně říct. Je to úžasně napsané. Úplně mě ty verše dostali. JEn tak dál.
26.10.2008 18:52:00 | Art.Ep
"já .. měla být .. jen tvůj anděl" a pak se to zrvrhlo. vylezly jsme na ty vlaky... a andělé nám tělem švihly proud. pak jsme se dlouho neozvaly.. a máma.. kyslíkem otrávila rybičku... a protože obě!Obě.. musíme věřit v další životy... jsi tady .... a já pro tebe též :) uf uf... :) mtr :) držaj sa...
26.10.2008 18:02:00 | Zamilovaná do nezamilované doby