Vzpomínky

V sametu noci pod jabloní
šeptám jí do ucha, jak krásně voní.

Prsty pak proplétám jejími vlasy,
ruka mi sjíždí - kdo ví kam asi?

Pár letmých dotyků - mám zas husí kůži,
rty potom hladím svou překrásnou růži.

Na malé loďce ve vodách toužení
do plachet zapřahám myšlenek spřežení.

Jsem malý princ a ona má květina,
bez ní jsem na poušti, srdce mi umírá...