od prvního dne...

Anotace: jsi neej kubíí...

Od prvního dne kdy jsem spatřila tvou tvář,
mám v očích jen a jen zář...
Vždy když tě vidím se smát,
přemýšlím,jestli máš mě aspoň trochu rád...
Stýská se mi po tvém úsměvu,chybí mi oči tvé,
chtěla bych,aby tvoje tělo bylo mé...
Chtěla bych tě hýčkat,chtěla bych tě hladit,
chtěla bych tě taky občas třeba na zem svalit...
Válet se s tebou v trávě a smát se divoce,
miluju tě kubíku opravdu hluboce...
Jsi mou částí,jsi kus mého já,
nejsem žádná fiflena,jsem prostě jen svá...
Skoro se neznáme,jen skrz ty naše pohledy,
chtěla bych s tebou zažít nějaké hezké náhody...
Přála bych si s tebou zažít aspoň kus života,
kéž by k tomu stačila jedna věta...
Řekla bych ti jen dvě slova do očí,
rázem by se s tebou svět zatočil...
Řekla bych:"Kubíku,miluju tě moc!"
myslel bys na mě celý den i noc...
Pak rozhodl by ses i ty,
přiznat mi své city...
Řekl bys že také už dlouho mě máš rád,
jenže si nevěděl jak najevo to dát...
Pravda by vyšla ven,
už by to nebyl jen naivní sen...
Já celá šťastná bych ti skočila kolem krku
a někdy časem bys mě požádal o ruku...
Moc šťastný pár by jsme určitě byli,
bok po boku spolu co nejdéle žili...