“Nebuď tak hodný”

Kde ztrácí se sobotní chvíle?
Mizí v dálce jako loď od doků.
Odplouvá daleko. Míle a míle.
Mizí v čase. Já s ní, bok po boku.

Píšeš mi na rty "nebuď tak hodný".
Já poslouchám, ale nechci být jiný.
Jsem jen chvilkový a náhodný.
Proč tak rádi pouštíme se do viny?

Nikdo za nic z toho nemůže.
Přeji si jen sobotu a chvíle s Tebou.
Cítím vše! Jsem kouskem kaluže.
Nevidím se jinak. Vždyť jsem sám sebou.