Ztracená víla
Ztracená víla
Jak hluboké tůně šumavských mokřadů,
jak kameny zbarvené tmavým hematitem,
zdobené dopadem stínů i světla svitem,
krásnější než zlato z nalezených pokladů.
Jsou oči tvoje ....
Jak stébla lučních trav z náhorních planin,
jak hebká vlákna z nejjemnějších tkanin,
provoněné jasmínem i levandulí vonící,
ve větru tango, s vánkem habaneru tančící.
Jsou vlasy tvoje ....
Jak žhavé magma bouřícího vulkánu,
jak červené obláčky na nebi po ránu,
svůdné a smyslné korálky z rubínů,
opojné nektary chutnajíc po vínu.
Jsou ústa tvoje ....
Jak malíř štětcem krásu popsat toužící,
jak pěvec s loutnou tklivou píseň hrající,
putujíc deštěm i sluncem od svítání,
v labyrintu světa hledám tě bez ustání.
Kde jsi ?
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Páni ta teda je. I můra by se na ni chytla, jak na stowattovou žárovku. Svítí, září do tmy a už se třepotají křídla a zachvívají srdce svědčících básníků. :O)
29.12.2013 16:21:52 | Tichá meluzína
Ahojky, ty že nejsi básník ? Tak nádherně popsat touhu po lásce...jenom jí najít. Ty máš co dávat...Moc hezký
24.10.2010 22:57:00 | Sladkalu
Krásná básenka, citlivá a něžná. Skláním se a smekám, jak sis nádherně vyhrál se slůvky o kráse ženy, kterou hledáš a věřím, že tam na Tebe někde čeká a třebas je blízko... blizoučko.
26.11.2008 22:10:00 | NikitaNikaT.
Je v Tvém srdci, vykreslena ve Tvých slovech.
Dávám ST! je to tak nádherné, citlivé, tak žádoucí, láskyplné......prostě skvostné.
04.11.2008 11:44:00 | JaniHani
