Postavili jsme mezi sebe hráz
mlčení nám jde snáz.
Kam zmizela ta slova
co rozehřívala nás stále znova
kam poděla se,kdepak jsou.
Ta hráz,ta bariera mlčení
to je mé velké soužení
stojím před ní a špitám
halo miláčku jsi tam?
Ticho jen ticho vrací se mi zpět,
každý teď máme jiný svět.
Ježíši, to je ale krásně napsané. Je to sice smutné, avšak na pravdivosti a mistrném vyjádření to nic neubírá. Stovečka jak vyšitá.
Ahojky
11.09.2005 19:18:00 | risik
někdy je mlčeti zlato... :-)
po dlouhé době nakukuji... posílám pozdravy, P. ti vzkazuje, že ti posílá pusinku.
09.09.2005 22:27:00 | Popelka
Neboj,
zase brzy přijde lepší čas,
věčně přece nevydrží stát žádná hráz.
I v hrázi mlčení najde se statická chybička.
Přeji ti nádherný víkend plný sluníčka.
09.09.2005 14:03:00 | Mourek
ajajaj..tuhle propast nenávidím šíleně
život tím tak zčistajasna ztrácí na ceně!!
09.09.2005 13:25:00 | šuměnka
Jo mlčení je někdy strašně těžký...ale vyjádřila jsi to moc krsáně...:o))
09.09.2005 11:52:00 | Biggi
Někdy se světy zdánlivě rozdělí,
máme pocit, že zdi jsme vystavěli...
ale pak zjistíme že základ na míru
byl pro zeď připraven jen z křehkého papíru... :o)
09.09.2005 11:42:00 | Cecilka
Holky! Hlavu vzůru! Dnes je hezký den, který bourá všechny hráze! I hráze mlčení! Tak do toho!!!! Pááá
PS: určitě se najde někdo, s kým se mlčet nebude...
09.09.2005 10:10:00 | Dalimila
hmm ta hráz je po čase mezi všema,
nezbyla láska ani něha,
síla prožitku je ta tam,
snad najde si láska ještě cestu k nám...
přeji aby se hráz protrhla...
ta dělící čára aby se přetrhla...
09.09.2005 10:03:00 | jarkaj