anděl

Slzu
jsem uronil
nad Tvojí krásou,
a lítost
naplnila bytí mé,

že v prstech
mých není citu,

sedl jsem si
zkroušený
na Tvou římsu
duše
a sledoval
každý pohyb
Tvého kartáče,
jež češe
Tvůj hebký vlas,

často
tu sedávám
a netěší mě příliš
hrátky nebeské,
jen zvolna
střídám
nádech s výdechem,

vždyt nebe
je tu..
se mnou
ve Tvých očích,

tak pro Tvář lásky,
jsem
ted z římsy
skočil dolů,

abych poznat
kouzlo
doteků Tvých
směl,

křídla
uložil jsem
do přihrádky
u nebeské brány

a skočil
střemhlav
do Tvého srdce...