Anotace: ...jen je škoda, že nemůže být má..
Když viděl sem jí poprvé,
zářila zvláštním tajemstvím.
Má usměv krásny, nečitelný,
do hlavy jí nevidím.
Kéž bych aspon tušil,
o čem tiše přemýšlí.
Snažím se a ze všech sil,
to dohání mě k šílenství.
I když téměř nemluví,
a nevím co chce říct,
až se znovu usměje,
chci u toho být.
Je mi strašně líto,
že nemůže být má.
Já sem malé nic
a ona je tak nádherná.
Možná je to poprvé,
co bezmocně se cítím.
Jak na ni nemám myslet,
když ji pořád vidím.
Chci znát její tajemství,
a vědět proč je taková.
Co pod svým úsměvem,
přede všemi ukrývá.
Musím se s tím smířit,
aspon budem přátelé.
Mám strach jí to říct,
myslím, že by řekla ne.
ale to už nezjistím...
Hele, nic je jenom nic, ale ty jsi člověk! Dá se na tebe sáhnout a dá se s tebou mluvit a budeš odpovídat! to se s nic nedá dělat, klidně si to skus! jestli je tou Dívkou s pomeranči, kterou hledáš, tak proč jí to neřekneš? kde by byla láska, kdyby se o ni nebojovalo, co? On totiž strašný je vždycky jenom strach...
20.07.2006 11:27:00 | Aaliyan
Tak David tu zase sesmolil ( v uvozovkách) nějaké to umění a Já bych si toho skoro nevšim. Jen ten záver - strach, že řekne ne tam moc nezní, jinak je to vážně pěkné.
Počkej na vhodnou příležitost, ale pak to na ni hned všechno nevysip..snaž se s ní komunikovat na stejné intenzitě jako jsou hluboké tvé city..bud prirozený a sám sebou. To, že ji miluješ neznamená, že je lepší než ty. Hodně štěstí umělče. Jsme s tebou.
13.09.2005 20:29:00 | WhiteShadow
No ono to neni tak jednoduchý. Ona je nádherná a já nejsem téměř nic...
12.09.2005 20:53:00 | Košťák David
Mě to tak úžasný nepřijde...víš jak se hrozně cejtim a nevim jestli jí to mám říct...
10.09.2005 22:54:00 | Košťák David
bezvadnyyyyyyyyyyy!!!!:o)
10.09.2005 22:51:00 |