Anotace: ...jen je škoda, že nemůže být má..
Když viděl sem jí poprvé,
zářila zvláštním tajemstvím.
Má usměv krásny, nečitelný,
do hlavy jí nevidím.
Kéž bych aspon tušil,
o čem tiše přemýšlí.
Snažím se a ze všech sil,
to dohání mě k šílenství.
I když téměř nemluví,
a nevím co chce říct,
až se znovu usměje,
chci u toho být.
Je mi strašně líto,
že nemůže být má.
Já sem malé nic
a ona je tak nádherná.
Možná je to poprvé,
co bezmocně se cítím.
Jak na ni nemám myslet,
když ji pořád vidím.
Chci znát její tajemství,
a vědět proč je taková.
Co pod svým úsměvem,
přede všemi ukrývá.
Musím se s tím smířit,
aspon budem přátelé.
Mám strach jí to říct,
myslím, že by řekla ne.
ale to už nezjistím...
20.07.2006 11:27:00 Aaliyan
Hele, nic je jenom nic, ale ty jsi člověk! Dá se na tebe sáhnout a dá se s tebou mluvit a budeš odpovídat! to se s nic nedá dělat, klidně si to skus! jestli je tou Dívkou s pomeranči, kterou hledáš, tak proč jí to neřekneš? kde by byla láska, kdyby se o ni nebojovalo, co? On totiž strašný je vždycky jenom strach...
13.09.2005 20:29:00 WhiteShadow
Tak David tu zase sesmolil ( v uvozovkách) nějaké to umění a Já bych si toho skoro nevšim. Jen ten záver - strach, že řekne ne tam moc nezní, jinak je to vážně pěkné.
Počkej na vhodnou příležitost, ale pak to na ni hned všechno nevysip..snaž se s ní komunikovat na stejné intenzitě jako jsou hluboké tvé city..bud prirozený a sám sebou. To, že ji miluješ neznamená, že je lepší než ty. Hodně štěstí umělče. Jsme s tebou.
12.09.2005 20:53:00 Košťák David
No ono to neni tak jednoduchý. Ona je nádherná a já nejsem téměř nic...
10.09.2005 22:54:00 Košťák David
Mě to tak úžasný nepřijde...víš jak se hrozně cejtim a nevim jestli jí to mám říct...
10.09.2005 22:51:00 uživatel smazán
bezvadnyyyyyyyyyyy!!!!:o)