Když vyprávíš

Máš v očích ohníčky, když vyprávíš,
a já bych tolik chtěl sedět ještě blíž,

tak blízko, aby smysl slov se vytratil,
tak blízko, jak jsem už kdysi byl.

Ty ohníčky jsou jasné jako majáky,
které z útesů svítí do tmy, do dálky,

ty jsi můj maják, jediná možná cesta do bezpečí,
jediný pevný bod ve světě, který se stále točí.

A slova dál zvoní, jako rolničky,
když vyprávíš, máš v očích ohníčky.