Řekni promiň, bez ostychu,
čekej třeba lepší den,
ale nechtěj za úsvitu,
abych mlčel potom jen..
Víš, že nechci už zklamání,
proč to musí pořád být?
Tvé oči chtějí slitování,
ale já už nechci žít..
Čas postará se, zdá se,
zase chyby odpouštím,
bude to teď pěkné krátce,
od slibů radši upouštím..
Chybama se člověk učí a odpouštět se má,jen není třeba učiti se stále a odpouštět do nekonečna.
11.09.2005 14:29:00 | takova