Doba dávno minulá

Doba dávno minulá

Bylo to tak krásné,
jako když rozkvete růže.
Bylo to tak krásné,
políbit pravého muže.
Bylo to tak krásné,
jako když vysvitne sluníčko.
Bylo to tak krásné,
mít v rukou jeho srdíčko.
Bylo to tak krásné,
jakoby pršelo.
Bylo to tak krásné,
líbat jeho tělo.
Bylo to tak krásné,
jako rozcestí cest.
Bylo to tak krásné,
nechat se vést.
Bylo to tak krásné,
jako když led začne tát.
Bylo to tak krásné,
nechat ho milovat.
Bylo to tak krásné,
jako když oheň hoří.
Bylo to tak krásné,
teď se stěny boří.
Bylo to tak krásné,
ale už není.
Bylo to tak krásné.
Co bylo, upadá v zapomnění…
Autor Margaritta Nunwier, 12.09.2005
Přečteno 317x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuji :)

14.09.2005 22:33:00 | Margaritta Nunwier

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí