Je těžké milovat toho
kdo tě zabíjí
jak rytíř v boji padlý
čekat na dýku milosrdenství
a doufat v rychlý konec
Když ale zabíjí dýka zezadu
do nikdy nezahojených ran
které zná jen vrah
smějí se stíny bez očí
chlemtajíce krev jak zástupy vran
a andělé bez křídel tiše pláčou
nad nevyslovenou otázkou
Proč lásko, proč zrovna Ty?
Většinou se zdržuji komentářů nad poezií pořád tak stejnou, ale tohle si neodpustím - ona totiž vyznívá tahle říkanka srdceryvně a tak jako "politujte mě"...jenže nemáš sám s těmi dýkami do obnažených zad z pozice vraha jistou zkušenost? Ruku na srdce...Ale pokud se pletu a jedná se tu o "drbání hlavy" coby potrestaného viníka, tak to potom jo, to je výstižné, to beru :o)
16.11.2008 10:56:00 | Eleagnus
tak nejak zapada do myho dneniho rozpolozeni...a vic, nez ze je pekna, nereknu-
15.11.2008 21:03:00 | Veru