Večer dýchl do vln Vltavy,
a šumící splav přimáší půlnoc.
Pod večerní lampou tichá slova mlčí ticho,
jsi ke mě přitisklá,
proplétáš se mnou,
vstupuješ do mého srdce,
svými ústy ochutnáváš můj úsměv,
a měsíc nad námi nás osvětluje.
Žluté listí padá pod noční lampu,
Vltava šumí lásku,
podzim voní řekou,
jsme sousoší přítomnosti,
nekonečný cit budoucnosti,
vteřina na dlani času.