To ráno nad Ranou
láskou raněný
na křídlech rogalích
protínám svítání
jen větrů ševelení
ticho..a z polí pýr..
jsem netopýr
co letí na ranní
slyšíš to volání?
prosby a škemrání
kdo mně as zachrání
kdyš neodpovíš
zkoušel jsem letět výš
vždyť víš
a znáš ty moje pády
i malý zrady.
To ráno nad Ranou
dávno máš postel ustlanou
z noci co nebyla
ta rána do týla
ještě bolí
padám do údolí
stínů..
snad ještě chytnu slinu
cos za mnou poslala...
Pro mě je to dosti myšlenkové, vysoké létání, má rázné padaní, je lépe držeti se při zemi...
19.11.2008 16:16:00 | NikitaNikaT.