Tolik světla.Lesk plamene
barva namodralých oparů
ze světů stokrát vzdálenějších,
přesto bližších,než je teď ten můj.
Tys vzlétla.Srdce kamenné
teď formuje se do tvarů
těch letů,skalních hran
s jedním vytesaným slovem Nelituj.
Vrhnout se možná,stejně jako proud
sladkoslaných malých říčních krůpějí,
nížinou v deltě znovu vyplynout
dívat se na své vody,jak se ztrácejí...
S vrozenou gracií se stanu
starým,zašlým kobercem.
Mě přijmi jako dar,co zpět se nevrací.
Trochu unavený,už
pár dní hledám svatou zem-
nohy prach,tělo žár a hlavu v oblacích,
A v očích místo modré mám teď zlatou
od blýskavých penízků břišních tanečnic
vonících opiem,
a sladkou čerstvou mátou.
Ráno pak vstanu a ze sna není nic...
Jen v dým omamných vůní z Nargilé
jak v jezerní mlhy,jak v prudkou bouři snů
se vnoří Tvoje tělo ztepilé.
Ještě neodcházej.
I já zůstanu.
Tak tady jsem Tě taky znala
/ proč jiného jsem milovala? /
když slova jako tehdy vzala
mi dech..a mnohem víc?
27.11.2010 05:44:00 | šuměnka
Zdar SKY!! Koukám, že tady stále držíš vartu, já jsem pořád někde venku. Přečtu to, co neznám, a napíšu kritiky. Mailem samozřejmě, neboj..... Držím pěsti, měj se fajn, jdu napsat Víly.
24.09.2005 20:44:00 | MATT
Jo,jo, prostě jsi svůj. Je to tak zvlášní, dýchne z to z toho, tím myslím ta atmoška...Jak píše Alci, cestuj...a nebo raděj ne :) Ahoj JirkaS
15.09.2005 13:58:00 | JirkaS
..nejsem schopna slov..
je nádherná..moudrá jako vždy..a o mnoho výše..než se zdá!!
14.09.2005 16:02:00 | šuměnka
Nejen opiová a mátová vůně
umí omámit...
i dar, po kterém dlouho duše stůně...
a teď ho může mít ;o)
Překrásná!
14.09.2005 15:21:00 | Cecilka