mezi řádky
píšu
cestu do pohádky
píšu
slova o snění
píšu
je to k zbláznění
tak stále píšu
hledám
od dveří klíče
nechám
rozsvícené svíce
půjdu
tam kam nelze dojít
padnu
ať to nejvíc bolí
chladem
zahřívám své tělo
sbohem
pusu dám Ti na čelo
nechci
prosím neplakej
přeci
nevěř v beznaděj
jednou
až se probudíme
ve dvou
když to pochopíme
složím
polámané klíče
vložím
Ti je do náruče
..nádherné!Myslím,že nemá cenu,abych tu plácala svý moudrý řeči =) je prostě překrásná! =)
06.02.2009 22:29:00 | Giginka
kdyby mi někdo napsal takovou báseň jako ty jsi složil už bych ho nikdy ale opravdu nikdy nechtěla opustit!
a myslím si že kych o něj bojovala a kdyby mě to mělo stát život...
Tím ti samozřejmě vzdávám hold a přikláním se k názoru že je skvělá
23.11.2008 07:52:00 | Vacluvka
Zajímavé, leč hodně myšlenkové a silně pocitové... kdo ví, jednou ty zlomené klíče, podaří se sebrat a vložit je do tej náruče, která je ale bude chtít.... ne je znovu bezvládně pohodit.
20.11.2008 16:20:00 | NikitaNikaT.