Návštěvnost
utíkat
utíkat
utíkat
ke vzpomínkám
asi mám napořád
já neřád nechci jen
umírat
nadvakrát, nastokrát
tunelem lásky
zpět se krást k životu
žebrotou tvých citů
odmítám
.
svá záda narovnám
a ke světlu jdu
sám
.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk...taky to tak dělám... "o)
23.11.2008 19:46:00 | Churry
Loto, podle Alberta
nejsme jen tupá hmota,
jsme taky chytrá energie,
a dokonce si můžeme sami vybrat,
nebo hodit kostkou
22.11.2008 22:28:00 | a_tao
dobře děláš, ještě se usměj :o)
22.11.2008 15:45:00 | Myrja
...má hmota paměť?...veliká otázka...hromadí molekuly vzpomínky na opakované nárazy?...má-li hmota paměť nehromadí i jiné vlastnosti?...vždyť my, jsme přece hmota...ale máme v sobě život a tím se vše mění...
Toto poznání je
hlubinou štěstí
a duše hladoví
a žízní
22.11.2008 10:54:00 | Lota
..jak náš stín..vzpomínky jsou..
22.11.2008 05:46:00 | Tacca
taky souhlasím.
zase se někdy stavím, tvé texty mam moc ráda..:))
22.11.2008 00:11:00 | okousaná od světlušek
...souhlas s oběma
21.11.2008 23:37:00 | WAYWARD
Souhlas s NikitaNika.
21.11.2008 23:13:00 | Psavec
ST! za obsah a za to narovnání. Člověk mám být především sám sebou a žádné ponižování, doprošování se...
21.11.2008 22:48:00 | NikitaNikaT.