Mámení

Až na zemi den se zešeří,
budu ti ležet v náručí,
v něm se budu cítit v bezpečí.
Chci až den se zešeří,
s tebou létat v povětří.
Vím ale, že tohle zvláštní mámení,
skončí jak přijde svítání.
Na posteli necháš mě spát
a odejdeš sám,
zase o dům dál,
hledat krásný háj...,
svůj ztracený ráj.