Miliony hvězd září na nočním nebi
a do tmy křičí - stýská se mi
miliony hvězd vlastní tvé oči
pro které se celý svět točí
miliony hvězd ti dávají sílu
když ztrácíš pro ni víru
miliony hvězd se snáší na tvé rty
když chceš vstoupit do zlé hry
miliony hvězd tě drží
když slzy uvnitř prší
miliony hvězd se o tebe bojí
a vždy za tebou stojí
miliony hvězd štěstím umírají
když v náruči ti usínají
miliony hvězd pláčí pro tebe
vrať je zpět na nebe
... a miliony hvězd, mohla bys být pro něj... TY! :o) Pěkná báseň. Má myšlenku, pocity, je to jako malé vyznání.
28.11.2008 20:22:00 | NikitaNikaT.
Až nás budou miliony,
zatroubíme na trombony
a ten zvuk se ponese
od Prahy až k Oděse.
Teď vážně - dobrá.
28.11.2008 18:49:00 | petříček