Střípek z mozaiky VIII. - malování portrétu

Anotace: ... .

Maluji v duchu tvoje rty
pootevřené k polibku
a přemýšlím o tom
že mému tělu se po nich stýská

Maluji tvoje ruce
štíhlé prsty poloviční levý malíček
dlaně
A tak si říkám
máš v nich spoustu něhy

Maluji tvoje oči
Mění se podle nálady
Když jsi smutný zezelenají
Těma očima mi vidíš až do srdce
(nebo do žaludku)
asi se ve mně vyznáš lépe
než já sama

Maluji tvoje záda
Ruce máš věčně studený
Ale záda, ta hřejí vždycky

Maluji tvá ramena
Máš v nich spoustu síly
Když jdeš trochu se hrbíš
jako bys nesl těžké břemeno

Maluji tvé dlouhé vlasy
- nerad je nosíš rozpuštěné
prý se cuchají
Tak ti za to beru gumičku
Ráda si s nimi hraji
když usínáš s hlavou na mém klíně

Namaluji tvoje boky
břicho
nohy
všechno ostatní
a pak tě
kousek po kousku
celého zlíbám
za to že jsi se mnou
když se bojím neznámého