Anotace: ... přijde ten pravý čas
Až z kypré jarní půdy
vyloupnou se kvítky barvy blankytu
až rosy si naberu plné dlaně
a tělo své pobledné únavou
zimních dnů
osvěžím ...
Až napiji se prvních paprsků slunečních
a vlasy okvětními lístky jabloní
chladivý vánek zasněží
až v bystřinách nápěv posledních zbytků
tajícího sněhu
uslyším ...
Až rozkvetlou louku pod nohy
a duhu nad hlavou
rozprostřu ...
... pojď se milovat
zašeptám
06.12.2008 09:40:00 Bean
až hvězdný prach zahalí tvé smutky
měsíc pohladí ti nahé boky..
až tma nedovolí myslet na zármutky
budeme hledat dalsi sloky :o)
04.12.2008 16:35:00 Iva Borecká
Jíťo, svařáček a okna rozkvetlá krajkovím ledových kytiček a hvězd a tichá světla pouličních lamp a měkce padající sníh..."o)
04.12.2008 10:59:00 střelkyně1
Tak a k tomu nemám co dodat,krk sevřený v obruči,tak se umíš, Jituš, dotknout a v tom je ta krása!ST a ***
03.12.2008 20:39:00 NikitaNikaT.
Věřím, že ten překrásný závěr, lehce svůdný a vybízející se stane... :o) ST! pěkná básenka.
03.12.2008 15:55:00 labuť
Já bych do toho šla hned...ne až přijde jaro...pod peřinou je teplo vždycky... :o))
03.12.2008 15:32:00 Dračičák
Člověk by neměl nic odkládat na až. I zima má své kouzlo.
Ale báseň je moooc pěkná.