Anděl se zlatými křídly III.

Anděl,
co mne z výšky zahodil,
věděl,
snad k němu bych se nehodil...

Čest?

Andělé padlí,
v hlubinách temných,
po kráse prahli,
- po citech jemných.

Lest?

Pomůžu
- řekl jsem si s nadějí,
snad ti myšlenky mé prospějí,
víc udělat už nemůžu
ach... kéž by všichni věděli...
tajuplný anděli...

Křest?

Opět po rozhoupaném laně kráčím,
nad hlavou myriády hvězd,
procházím nad panstvím dračím,
kam vede mnoho teskných cest...