V poledním slunci
netlačí temnoty chlad...
Když láska se kreslí
... do vyznání...
*
Po tichém vzdechu
stékají
chomáčky chvění...
Vykreslené
do barev duhy...
Zapadlé
v polštářích jinotajů...
Smyslnost těla
a parfém
značky "Vášeň"...
Probublávají
myšlenkovým
vodopádem
mých zákoutí...
*
V kuličce ukrytá...
Má rozpustilost
větrného mlýna...
Zkrotí se
ve Tvých dlaních...
Lavinou
........polibků...
................vášně...
..........................hraní...
Krááááásná. Vždy, když od Tebe čtu básně, cítím jemné pohlezení,jemné doteky krásy a naděje :-)
07.12.2008 16:48:00 | JaniHani
Nejsou slova. Tvé básně se zkrátka nedají kometovat, labutěnko. Dokážeš mě vždy a znovu položit na kolena. Krásné!
07.12.2008 14:00:00 | Andělskými perutěmi chráněna
a všechno to krásno
jinotaje a něha
rozlilo se
po kapkách
aby se naplnil pohár..
lásky
05.12.2008 21:02:00 | Bean
Říká se, že kdo si hraje nezlobí.
Když jsou na to hraní dva radost se pak znásobí.
Tak hodně chuti na hraní
ať nejsme jenom naštvaní.
04.12.2008 21:34:00 | Paulín