Anotace: jen další setkání...no, spíš jen zahlédnutí.
Zase mě trochu
bodlo u srdce,
když jsem Tě zahlédla.
Ale minulost
nejde už vrátit,
tohle jsem prohlédla.
Do očí bych
se Ti chtěla podívat,
ale minul jsi mne bez povšimnutí,
jako bych nikdy
neexistovala.
Mé (taky Tvé)poslední rozhodnutí.
Taky se otočit zády,
kdyby ses náhodou ohlédl.
Stejně bys mne nepoznal,
změnila jsem se(od té doby),
až bys pobledl.
A možná by bodlo u srdce i Tebe.
Jsem vyhublá
a vypadám jak troska,
mastné vlasy
a koutek rtů praská,
kůži mám suchou,
už vůbec nejsem hezká.
Jako bych někdy byla...
samozřejmě...jsem krásná, úžasná, inteligentní, velice přátelská, seběvědomá, dokonale píšu, hraju a kreslím a vůbec nechápu, proč ztrácím čas s tak podprůměrnými lidmi, jako jste vy...(samozřejmě, aby to nevyznělo nijak špatně, to myslím ironicky...=))
06.12.2008 23:03:00 | Kristine Clary-Aldringen