Pocitovka

Anotace: Velká...Asi i hodně zmatená, rýmy byste hledali marně, ale prostě...Když myšlenky potřebují ven...(napsána 7.12.2008)

Já už zase miluju
svoji iluzi
všechny ty chvíle prázdnoty
jsou opět zpátky.

Já už opět sním
že mě objímáš
a přitom něžně
muchluju se s medvídkem.

Jsem hloupá
já vím
lámu srdce na potkání
vám...

S chladnou arogancí
nebo pouze s maskou?
Když uvnitř se klepe
vystrašená holčička.

Já už zase vyhledávám
něhu v kusu vločky
toužím
zas po srdci
na tři kusy.

Odpusťte, že nedokážu
prostě milovat toho
koho bych měla.

Jsem možná jen
chladná mrcha
kterou láká žár
ale nesmí ho mít
neb by se rozpustila.

Já potřebuju
tebe.
Mou chladnou iluzi.

Co bude mi zas ubližovat
všechny ty chvíle prázdnoty
jsou opět zpátky.

Ale pak když splynou
dva rampouchy
nastane obleva
víc říkat netřeba
láskou se zadusím...

Já už zase sním
o lásce
a o tobě
má krásná iluze.

Je to tu opět
a možná zítra
změníme svět
a já

nebudu se

muchlovat

s medvídkem.