Kdys žil jsem s tebou
v podhradí
a miloval tvé tělo
pak uběhlo jen spousta dní
mně hledí zrezivělo
Teď v hradbách tvý duše
vítr se prohání
z pochodní na chodbách
vítr zháší
kopí tvůj jazyk je
mý srdce poraní
v komnatách lásky
nám asi straší.
Naříkej volej
přede mnou zvedni
padací most
udej mne katům
a rozlam v kole
pohoď mne šelmám
jak zbylou kost
já nocí dnešní
piju víno mešní
prápor černej věším
a držím smutek za lásku...
ST! je za vyjádření, obsah a opravdu takové to přenesení do dob starších, což se mi skutečné líbí...
14.12.2008 15:52:00 | NikitaNikaT.