Pláčeš? newíš co dál?
Bolí tě srdce?
Doufám, že nejsi ten, kdo to vzdal
a že pořád nastavené máš ruce.
Že stále naději máš,
že věříš a bojuješ,
že za dveřmi ve tmě sám nesedíš a nezoufáš
a že své srdce konečně poslechneš.
Že zjistíš, že nemá cenu dívat se jen,
že musíš zase začít žít,
že konečně musíš opustit ten svůj sen,
jen tak možná budeš moct jako dřív být...