Monika

Anotace: Tentokrát básnička věnovaná Monikám, ale i všem ostatním, hlavně těm, kterým se bude líbit

Hezká, je hezká,
mám ji rád,
to vám tu dneska
nebudu zapírat,

že když se v davu otočí
a dívá se mi do očí
srdce mi hnedka poskočí,
víš? - Né, níž !
Jiného ve svém srdci má,
ten ji místo mě zajímá,
mé maily schválně nepřijímá.
Říkám si: To ty nezměníš.

Moniko, Moniko,
lásko má,
smutek svůj nechám si
na doma,
a tak tu sedím pod javorem
a píseň pro tě s celým sborem
zpívám.

Milá, je milá,
né, že né.
Jak lesní víla
kroky má vznešené.

Ta kterou já mám nejradši,
ta ze všech dívek nejsladší,
ta co se na mě vždy mračí
v pohledu,
ta co mi říká nech mě být,
nebudeš moji něhu mít,
o jiné běž si nechat snít!
- Bojím se, že to nesvedu.

Moniko, Moniko,
lásko má,
smutek svůj nechám si
na doma,
a tak tu sedím pod javorem
a píseň pro tě s celým sborem
zpívám.

Hodná, je hodná,
ona ví.
Číš piji do dna
na její zdraví.

Má oči modré, malý nos,
takové k nohám kytky nos.
Doufej že bude to přínos
do vztahu.
Možná, že za rok, za dva snad,
ten kluk ji nechá v slzách stát,
však takhle nejistě čekat
já v sobě nemám odvahu.

Moniko, Moniko,
lásko má,
smutek svůj nechám si
na doma,
a tak tu sedím pod javorem
a píseň pro tě s celým sborem
zpívám.

Moniko !