Nenávidím lásku
Nenávidím svět
Neustále mi tě bere
A já tě chci zpět!
Nevěřím nářkům a pomluvám
Nevěřím že v sázku se mám dát
Nevěřím že duše má je Tvá
Tak snad zůstanu stále svá!
Že dálka je daleká
Že láska je pravěká
Že nebe je plné hvězd
Že chtěl jsi mi je snést
Že naděje je veliká
Že se nás to netýká!
A proto chci být světlo ve tvé duši
A nikdy nepoznat co láska zkusí
A smát se i když mi tečou slzy
A ...už aby to bylo brzy!
Hádám, že tahle básnička byla napsána na jeden tah.
Jeden krátký ostrý tah štětcem srdce.
Takové básničky bolí a zároveň vyzařují krásou ST.
04.05.2018 09:04:01 | klaun
Ježííš marjá,to je psaný před 14 cti lety..se musím smát :-))
ale děkuju :-)
04.05.2018 13:10:20 | Kett