Mámení noci

Svlékám tvou vůni do naha
příboje snů když moře vzplane
vraž mi svou touhu do klína
vzdechy jenž šumí po hladině

Dřív než se moře ochladí
milostně splynem ve vteřině
potom i stébla trávy v pozadí
zardí se a shoří v klíně