Kdy uvěříš?
Kdy uvěříš?
Jak úzký je pruh
mezi nebem a zemí
tak široký je tvůj úsměv.
Spatřit ho však za mřížemi
není tak snadné.
Lze jen tušit a přát si
ať zdobí tvou tvář.
Na věky.
Šachovnice nebes olověných
tak
jak vychází
tak ztrácí se
těžkým stiskem vypínače
stiskem
přetěžkým.
Nedobrovolným jsem to spáčem
a nevím
kdy se probudím.
Ty směješ se a pláčeš...
Pat
mezi poli
na šachovnici zřím.
Kdy přijde ten den
kdy uvěříš?
Bez tepla těl
za mřížovým
chlad...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Nádherné verše...nutí mě je číst znova a znova....nutí mě se nad nimi zamyslet...
22.12.2008 19:19:00 | JaniHani
jsme zavřeni před světem
realita se stala mříží
však naděje ta stále kvete
byť na hrobě..či jeho kříži..
17.12.2008 19:51:00 | Bean
To ano, zanechá hodně..docela mě to omráčilo, věř nebo ne. Cítím z toho smutek..tak přeji ať je líp! Ale ono bude ;-)
16.12.2008 16:29:00 | Chancer
