Pozvánka
Pozvánka
Ve vlacích v oblacích
se toulacích,
a nebo ve vaně
(já a voda mezi vodou)
stal jsem se krvežroutem.
Ve tmě číhá světlo.
Ne! Sem ne!
Sem se nedostane...
Tady je voda
a krve je tu dost...
Jsem vzácný host.
Pojď! Sem! Blíž!
Nejsi na obtíž
(ne to vůbec ne vůbec na to nemysli to přece není)
a jídla je tu dost...
Tanči! Pro radost
a pro dobré spaní.
Teplo tvých dlaní
mě konejší...
Jako krev včerejší -
- pěkně uleželá.
Obejmi mě:
tvoje ruce -
. . . . . - moje srdce
uchopí
a bude líp.
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
no to víš... kdyby tam bylo toulajících, tak prosím, ale takhle.. :)
20.12.2008 13:52:00 | Já Esther Ruth
mimochodem... co je to, ono "...se toulacích?" to mi nějak nejde do hlavy.
18.12.2008 22:18:00 | Já Esther Ruth
chacha. jojo, to byly časy, kdy jsi mi vyprávěl, že tohle přece není poézie kdy jsi smáčel jazyk v léthé a leviathan ti okusoval levé ucho zatímco bájní orlové kroužili nad tvou hlavou a tvořili ti svatozář.)) kdepak. já to tu občas přelétnu, co jsi napsal, zvyk je zvyk. tak jednou za měsíc. ale nikdy mě to nepřimělo číst do konce. nu a teď, teď to vypadalo slibně. ale je to takové divné... to víš, rýmy nerýmy, člověk neví na čem je. experiment ok, to se musí. ale jinak říkám: ne-e. hodně štěstí do dalších pokusů. ale zatím máš jen talent na to vybírat velká slova do - v závěru - prázdných básní. toť můj dojem.
18.12.2008 22:16:00 | Já Esther Ruth
