Jsou to slova plná hříček,
úsměvů, doteků
a něžných kliček.
Pohled do očí, kuk,
hromy, blesky,
Amor napíná luk.
Náhle šípy vzduchem sviští,
žádná krev a řev,
jen láska ze srdcí prýští.
A v tom něžném spojení,
těl a duší,
dojde k ranám zhojení.
vyznání je vnitřní vykřičení..
obnažení snad všech niterností!!
moudří si ho dozajista cení
pokrytci ho ohlodaj´jak slunce v poušti kosti!!
22.09.2005 13:46:00 | šuměnka
Zdá se, že budeš muž činu,
rytíři veršíků proti splínu ;o))
Ale pozor, ať ti nepřekáží hledí,
ať tvůj pohled omezený není :o))
22.09.2005 10:07:00 | Cecilka