Anotace: Nepříliš poetická báseň. Tvrdá jako pomsta tisíců uvadlých růží, co ti poslíček nechal za dveřmi. A ty ? Nechala si je tam... v naději že zakoření.
******************
Přes hory a kamení,
láska něhu nesla,
přes nevlídná znamení,
na kolena klesla.
"To jsou tóny mámení",
potichu si hlesla.
Vášeň ze mě pramení,
láme cudná vesla.
Vyrval jsem si srdce z prsou,
vystavil jej v obecní vitríně,
když pomalu jsi usínala,
cizím mužům na klíně.
A jak to bylo dál,
jaký byl náš osud ?
To neví nikdo vážení,
závoj zůstal dosud.
Neumím zmizet,
není místa bez tebe,
ledaže bych lásko,
odplul někam do nebe.
*odpusť
"někdo" =) mi nedávno napsal, že básničky nejsou o formě, ale o pocitech a já s tím naprosto souhlasím. A z tvojí basně ty pocity přímo srší. =)
ST!
03.01.2009 09:06:00 | Stinking Lady
NEPIŠ!! Tvoje básničky jsou hrozné!! A co ty slova?? Špatně použité, všechno špatně!! Třeba se za deset let zlepšíš :D
/Miluju Tvoje/Vaše básničky/
22.12.2008 20:21:00 | amores peros