Houpačka

Anotace: jednou jsi dole jednou nahoře

Vztáhni na ní ruce k nebi!
...příliš pozdě,
nebe Ti utíká,
padáš z výšin k zemi,
ze snů do reality,
od hřejivé záře hvězd
k studenému ledu.

A znovu jsi nahoře,
a znovu toužíš,
a znovu padáš
a pláčeš pro tu ztracenou krásu.

Neplač, vždyť...
není snad taková i každá láska?