Neopětovaný cit

Neopětovaný cit

Anotace: Snad už si na tu trvalou bolest i zvykám.... :-(

K snídani smutek,
K večeři trápení,
Umírám v bolesti,
V srdci mám zatmění.

Neopětovaný cit,
Jak červ pod zemí toužím hnít –
A nevědět, co cítí mé srdce,
Které bije pro něj prudce.

Proč sama sobě nalhávám,
Že zvládám, že jsem nad věcí,
Nedokážu se citů vzdát,
Ač jednostranné jsou –
A jak mu jen své srdce dát,
Když city zakryté jsou tmou.?

Já toužím milovat jen jednoho –
Cítím však, že jsem v tom sama,
Je mi s Tebou nádherně –
Proč nemůžu být jen Tvá dáma
A s Tebou splynout v jedno srdce,
Pouze v jedno tělo –
Milovat Tě – tak moc to chci,
Líbat Tvoje čelo.

Tvé vlasy – vzrušuje mě,
Když se letmo dotýkají,
Vše, co mám, já chci Ti dát …
Naše srdce, když se stýkají…

Já Tě chci!

A moc Tě chci!

Ty to víš a dál mě ničíš,
Cítím dobře,
Jak ve své duši,
Že hledáš víc –
Stále křičíš.
Autor Ammazonic, 05.01.2009
Přečteno 387x
Tipy 19
Poslední tipující: strašidýlko-střapatý, Agniezka, el viento, Holis, @lex, maliska, Paulín, Bíša, Mbonita, lecrecia, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

veľmi dobre chápem...
pekne napísané

06.01.2009 14:36:00 | maliska

Naprosto ti rozumím..jsem v podobné situaci.. Drž se, třeba se to prolomí.. ST! ;)

05.01.2009 13:31:00 | lecrecia

Určitě si na trvalou bolest nezvykej ... ta umí pěkně zničit člověka (jak sama dobře vím) ... přeji Ti, ať najdeš toho, kde bude cit opětovaný ...

05.01.2009 09:52:00 | toužím.jít.dál

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí