Pro někoho

Má múzo, už spíš?
Stýská se mi, víš,
Když pozoruji na oknech sníh
A vzpomínám,
Tys na mě dých
Svá kouzla,
Jež zářila více než jitřenka i rudá svíce…

Oči jako brána, brána k emocím a duši,
Oči, jejichž pohled k Tobě patří, Tobě sluší,

Má múzo,

Chvěji se, když vzpomínám na Tebe,
Cítím vášeň a teplo, co zazebe.

Má múzo,
Už spíš?
Dýchám pro Tebe, nevíš,
Neprozradím,
Že právě Tebe v myšlenkách svých svádím…

Má múzo jediná,
Jsi bájný hrdina,
Který za úsvitu v mých snech
drakovi hlavu stíná,
jsi můj úsvit, jsi má hvězda,
z mých snů jsi zahrada stinná…

Má múzo, já jdu spát,
Nechám si opět zdát
o kráse, a okamžiku, kdy setkáme se…
snad
a třeba
budeš mě mít rád…?