Návštěvnost
Jednou a navždy
Jednou a navždy
Anotace: Takové smutné vyznání.Není to ani tak báseň, prostě jen to, jak to cítím.Přibližně...
v telefonním seznamu,
na fotkách z koncertu,
ale hlavně v sobě.
Bolíš mě...tak moc.
Bolíš, když píšeš
a bolíš, když jsi zticha.
Jsi má agonie lásky,
má temná inspirace...
Je v nás krásně
ale je to tak hluboko,
zaházené hromadou starostí
a mou věčnou nedůvěrou.
Krvácím za své chyby
a za to že jsem podvedla.
Ty to ale nebudeš vědět,
já ti to nechci už udělat.
A proto nebudu první,
kdo se dotkne...
Protože ty nezačneš, já vím.
Nesmíme se přestat ovládat
my spolu nesmíme být!
A proto se budeme
v hloubi duše tak milovat.
Lásko, aspoň jednou tě chci...
...navždy obejmout!
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskVíš, myslela jsem to tak, že je to přibližně vyjádřeno...protože to co doopravdy cítím moc slovy vyjádřit nejde, zkoušela jsem to mockrát, ale nikdy mi to nepřišlo dost výstižné, až jsem napsala tohle, a to mi přišlo zatím nejlepší...ale stejně to nezachytilo tak úplně to,co je ve mě... chápeš... :) mé city přibližné nejsou,těch jsem si vědoma až moc dobře.
09.01.2009 17:09:00 | Nessy
Hezký, možná bych chtěl být i adresátem... možná bych ale i polemizoval s Tvojí anotací - s tím slovem 'přibližně'. Moc nerozumím tomu, že píšeš o něčem, co 'přibližně' cítíš. My muži totiž žádné přibližně neznáme. Buď je to tak, nebo to tak není. Nic mezi pro nás, alespoň tedy pro mne, neexistuje.
09.01.2009 14:50:00 | Ctěný pán
...moc tě chápu...moc :o( RQT - rakety quasimoda trápí
09.01.2009 14:23:00 | Dvorní neznaboh Jeho Veličenstva
*
09.01.2009 14:19:00 | páááááááá