Tvá dlaň

Anotace: Dlouho jsem se rozmýšlela,jestli tuto báseň sem mám dát.Je o jednom chlapci,kterého mám moc ráda.On ví o kom píši.Jestli jsem někdy něco udělala špatně,tak mi prosím odpust.

Jemná tvá dlaň se dotkla tváře mé.
Pocit krásný zahřál srdce mé.
Zlomek vteřiny zalil slzami mé líce.
Lekla jsem se, nabídky tvé.
Srdce mé, rádo Tě má,
však stále někdo mu do otevřených ran sůl sype.
Rádo by se s tvým smálo,
bojí se však.
Mozek marně mu radí:
,,Srdce, neboj se. On je anděl, který bolest vyléčí.‘‘
Hnědé oči,
jsou kapky na bolest.
Jeho každé slovo je,
kapka infuze, která je napíchnuta v žíle mé.
Smích anděla
jako nit, která šije rány hluboké.
Dotek, jemné dlaně,
je mast, která rány pokrývá.
Čas s ním strávený
je lékem na vše.
Jak ráda bych řekla mu,
Ráda Tě mám, ale srdce se bouří.
I když samo nejlíp ví,
jak moc ho potřebuje,
ale nejen ono ho potřebuje.
I já tě potřebuji!