Milion střepů

koukám do zrdcadla
na tu druhou

...směje se mi a nechce přestat

to jsem tak k smíchu?
tak ubohá?
tak moc zničená z těch lží?

topim se v hrníčku
od kakaa...je to vlastně vůbec důležité?

plazim se k tobě
na kolenou
jen abych ti řekla

...že tě nenávidim...

jestli můžu něco změnit, tak věřím že jsem nikdy neznala...

cejtim se jako
rozbitá na miliony střepů

a nechci abys mi pomáhal,víš?

moje srdce spí někde v chladu
dokud ho najdeš a nepřivedeš ho zpátky domů...

pamatuješ si mě?
jsem příliš ztracená, abych mohla být zachráněna?

uvězněná v prádnotě
nevidím tě před sebou

já tě nevidím...