Jen dvě slova

Jen dvě slova nezahojí
rány kterés vyryla,
žádný z vrabců za svítání
nezpívá žes ranila.

Všichni mlčí, potok, les,
jen já v koutě tiše hles.
Něco o tom, jak se cítím,
hladíc při tom němou sovu,
ptám se hloupě, ale přece,
kde nejhlubší je voda v řece.

Mlčíš stále moudrá sovo,
neprozraď mi ani slovo,
neprozraď mi žádnou větu,
zasloužím si zůstat světu.