Po nocích se toulá
ladně
jako vůně.
Každou stěnou proniká,
až k tělu Tvému,
zmámenému
po víně.
Do kůže se Ti vpíjí
opojná
a podmanivá,
když v žilách Ti proudí,
tvého zmocní se těla,
v Tebe bude převtělena.
V Tebe skrytá, rozvášněná.
Možnost se mě zmocnit
máš pouhým dechem svým.
Nestačí, když mé tělo je i Tvým.
Ty víš, jak mě celou pohltit.
Vězněna, v nahotě já oděna
budu touhou zmítána.
Být necudnou teď smím.
Naše těla nahá, splynutá,
verše do kůže vyryla,
dvě těla v jedno změnila,
inspirace v Tebe skrytá,
múza, kterou mi dáváš,
když se ve mě vkrádáš.
Poslední hranice zbořila.
Tys mi múzou,
inspirací.
Snad já bych mohla býti tou,
co rozum ztrácí,
co bude jenom Tvou.
nemyslím si, že jsi literárně nepoužitelná, jak píšeš v profilu :) naopak.. spíš múzou políbená :) ST!
11.05.2009 20:19:00 | batůžek na motorku
ST! dílko jsem přečetla jedním dechem, obsah je velmi poutavý, hezky napsaný. Má hodně do sebe, skrývá jistou upřímnost, vyznání...
12.04.2009 10:46:00 | NikitaNikaT.
kdyz jde o tenhle cit..
o touhu, lásku a tak dále...
je to jak kolorit
ve kterém je srdce králem..
tak at se k tobe neodvraci zady
a na dlouho se ujme vlady.. .o)
22.03.2009 09:55:00 | Bean