umírám

Když sem tebe ztratila,
srdce mi málem puklo.
Oči sem si vyplakala,
a v srdci měla pusto.
Teď říkám si,
stálo mi to za to?
Trápit se? A plakat?
Vždyť život je láska,
je hnusný po ni šlapat.

Už neuroním ani slzu,
asi to tak mělo být.
Nemůžu být šťastná s tebou,
s nikým jiným nechci žít.
Pro koho ted srdce moje,
tlouci by tu mělo?
Ted když tebe ztratila jsem,
náhle oněmělo.

Život ztratil směr a cenu,
bude to tak lepší.
Tobě přeju jenom něhu,
též i spoustu štěstí.
Užívej si života,
Alespoň jeden z nás.
Ten můj právě končí,
Žít bude se ti snáz...!